A loučíme se s těmi černobílými švitořilkami. Nejprve jsme si je sami vykrojili z brambor a pak natiskli na papír barvami. Museli jsme být ohleduplní, domlouvat se, kdo jaké tiskátko zrovna potřebuje a jakou barvu a štětec. Nebylo to snadné, ale poradili jsme si a výsledek byl nádherný. Zpívali jsme si písničku Na shledanou, vlaštovičko! V kruhu si povídali o tažných ptácích a proč vlastně mění své bydliště. Dokonce jsme po dlouhé době kvůli ošklivému počasí shlédli pohádku o čápech, kteří letěli do teplých krajů...